Pro koho je aikido vhodné?

Aikido je měkké bojové umění, to znamená, že nevyžaduje fyzickou sílu k provedení techniky. Jedná se tedy čistě o technický styl, který funguje na principech anatomických limitů lidského těla a k obraně se využívají zejména body nestability, páky, hody a údery na citlivá místa. Z tohoto důvodu je aikido vhodné pro všechny bez rozdílu věku, zkušeností či síly. Pokud nemáte nějaký závažný zdravotní problém omezující zásadně váš pohyb, lze aikido cvičit do velmi vysokého věku.


Lze se aikidem efektivně bránit na ulici?

V zásadě každým bojovým uměním se dá bránit na ulici, pokud je za tímto účelem trénováno. Samozřejmě efektivita použití je vždy výrazně individuální a každá kritická situace může vyžadovat jiné řešení. V Aikido Jigoku Dojo Praha - Stodůlky je trénink zaměřen na praktickou, bojovou stránku, tzn. že do technik se snažíme aplikovat co nejreálnější provedení. Takovýto trénink vybrušuje smysly, reakce, pozornost, podporuje zdravé sebevědomí a tvaruje vyrovnaného a opatrného bojovníka. Pouze pokud poznáme svoji sílu a možnosti, dokážeme je efektivně využívat a adekvátně regulovat. Musíme poznat maximum, co v nás je, a s tím se naučit efektivně a kontrolovaně pracovat. Takovýto mentální trénink samozřejmě také trvá nějaký čas. Lze to přirovnat k tréninku s ostrým a dřevěným mečem. Dřevěný meč může pomoci vyzkoušet si techniku a základní pohyby, ale ostrý meč vybrušuje mentální smysly díky své reálnosti a nebezpečnosti a s tím se bojovník musí umět vyrovnat a být nanejvýš technicky přesný a mentálně soustředěný.
Trénovaný člověk se zpravidla daleko úspěšněji umí vyhnout konfliktu, zvládá klidněji reagovat a ovládat své emoce ve vypjatých situacích a tím více se snaží své umění skrývat a zbytečně nevyužívat, dokud není vysloveně potřeba.


Jak probíhá trénink a co mohu od něj očekávat?

Trénink by měl být co nejvíce vyvážený, aby tělo i mysl byly co nejefektivněji trénovány a následně relaxovány. Součástí jsou dechová cvičení, protahování, nácvik úderů, kopů, seků a technik - formy ve dvojicích podporující vypěstování sensitivity na pohyb útočníka, a praktické aplikace umožňující použít techniky při sebeobraně.


Proč aikido vypadá jako tanec?

Jedná se o formu tréninku, kdy každý z dvojice uke (útočník) - tori (obránce) cvičí své předepsané role. Uke vytváří pozice, na které tori reaguje vhodným pohybem. Tím učí toriho vnímat postavení těla útočníka a jeho otevřená místa. Jsou to vlastně katy, které se cvičí ve dvojicich. V karate se cvičí katy převážně samostatně, v různých verzích kung-fu lze vidět katy jak samostatně tak ve dvojicích. V aikido je to navíc bezpečná forma tréninku. Jelikož se pracuje zejména na klouby, tento způsob tréninku umožňuje ukemu být připraven na danou techniku a bezpečně na ni reagovat. Tím může na tréninku vstát a vytvářet bez zranění útok znova a znova. A samozřejmě jako např. v karate, kde jsou katy doplněny aplikacemi ve dvojicích, je třeba toto praktikovat v tréninku aikido, samozřejmě s maximální možnou mírou bezpečnosti. V aikido, ale i bojových uměních obecně, se rozlišují 3 fáze tréninku - go no sen, sen no sen, sen sen no sen nebo také ki no nagare. V podstatě se jedná o načasování vstupů obránce. Zatímco v go no sen jedná obránce až po provedeném útoku, v sen no sen se obránce snaží zasáhnout současně v moment útoku - cvičí se zde předvídavost a intuice, v sen sen no sen obránce zasahuje před plánovaným útokem a tím pádem nenechá útok vůbec vzniknout. Aby bylo aikido efektivní, je nutné trénovat všechny tyto 3 formy.


Proč se někdy používá termín "bojové umění" a někdy "bojový sport"?

Každé znamená trochu něco jiného. Bojové umění je komplexní systém skládající se z bojových technik, koordinačních cvičení, zdravotních cvičení a to celé spojené s určitou filozofií, zejména asijskou (zen, budhismus, shinto apod.). Bojový sport je spíše čistě technická forma, upravená pro soutěže, takže jsou zde určitá pravidla a zakázané techniky. Pokud někomu vyhovují spíše soutěžní disciplíny, je pro něj vhodnější bojový sport. Bojové umění je zaměřeno spíše na studium, kde jedinec cvičí zejména sám pro své sebezdokonalování, fyzické i duševní. V bojových uměních se nepořádají soutěže.


Co znamemá pojem "tradiční umění"?

Toto je velmi komplikovaná otázka, na kterou se mohou výklady různých zasvěcených lidí lišit. Je však nutné dbát na to, aby se pojem "tradiční" nestal synonymem pro neaktuální a zastaralé a z bojového umění nedělal mrtvý styl. Je to jako používat starý jazyk a divit se, že se nemohu domluvit v současné době anebo používat na počítači software, který byl aktuální před 30 let, ale na dnešních počítačích již nefunguje. V době, kdy Aikido bylo utvářeno, bylo moderní. Sám O-sensei jej během svého života vylepšoval. Proto pojem tradiční by měl být myšlen spíše ve smyslu udržování jistých myšlenkových hodnot, ceremoniálů, etiky, případně oděvu. Technicky by však měl být udržovat co nejvíce aktuální. Neznamená to měnit pojetí Aikido, ale spíše rozšiřovat jeho aplikace, které odpovídají vždy aktuálním potřebám. Jen tímto se dá zaručit vysoká a trvanlivá kvalita umění. Alespoň toto pojetí aplikujeme v Aikido Jigoku Dojo Praha.


Co je pro trénink Aikido nejdůležitější?

Chuť cvičit, vytrvalost a pravidelné intenzivní cvičení. Stejně jako když se učíme řídit auto, zpočátku máme problémy, co dělá která noha a ruka. Ale čím více jsme v provozu, tím se naše reakce stávají podvědomé. Kytarista musí být jedním se svou kytarou, hokejista se svou hokejkou, mistr bojového umění se musí stát jeden celek se svou technikou. Samozřejmě i bojové umění se dá cvičit rekreačně, ale nelze pak čekat nějaký závratný pokrok. Technika se musí stát naší absolutní přirozeností. Toho se dá docílit pouze pravidelným neustálým tréninkem. Ne nadarmo se říká, že bojové umění je zejména životní styl.






Name
Email
Comment
Or visit this link or this one